Pohled na dění kolem nejen ze sedla motocyklu – 3
Ač už nejsem Kuřimák, stále se zajímám o dění v tomto městečku, často se zde vyskytuji a pohledem zvenčí se snažím glosovat co se děje v Kuřimi, ale i jinde ...
Malá úvaha motosrazech, o práci policie, ale i o daňovém systému. Pravidelně nepravidelný občasník ….
Víkend 25 – 28.6.2009 patřil na Krucemburku jako již tradičně příznivcům dvoutaktních strojů české výroby. Samozřejmě jsem nemohl chybět a tady je malá reportáž z odjezdu na spanilou jízdu.
[photosmash]
Před každým víkendem se tiskoví mluvčí „Pomahačů a chráničů“ kasají jak budou na silnicích dbát na bezpečnost a čím víc dbají, tím je víc nehod a obětí. S typickou byrokratickou zarputilostí se vedení policie ruku v ruce s našimi vol(y)enými zástupci snaží zvyšovat represi a postihy za sebemenší hloupost, místo aby se snažili zasáhnout proti asi největšímu problému na silnici – absenci rozumu u některých účastníků. Je to celkem pochopitelné, protože levicová vláda nepotřebuje mezi voliči myslící jedince a pokud se náhodou vyskytnou, je třeba jim to myšlení co nejvíce znechutit. Jen stádem se dá manipulovat a každý volič s vlastním názorem je pro stádo nepoužitelný. Proto i na silnicích se vyskytuje spousta značek které přikazují a zakazují, jen aby nemuselo stádečko samo myslet. V některých městech Evropy byl dělán pokus kdy z města zmizely dopravní značky a hle, prokazatelně poklesl počet nehod. Ostatně pro příklad nemusíme chodit až tak daleko. Přednost zprava se v Říčanech podle starostky osvědčila.
Na závěr mám ještě bajku která je tak odporně pravdivá, až mi mrazí …
Potrestejte bohaté
To bylo od něj velice hezké. Jak si ale rozdělit těch ušetřených 200 korun? Kdyby každý z nich platil o 20 korun méně, prvních pět by dokonce dostávalo peníze za to, že chodí na oběd. Hostinský jim navrhl, aby se o úsporu podělili v poměru, v jakém platí za oběd. Vzal si papír a tužku a začal počítat.
Vyšlo mu toto: pátý pán už nebude muset platit nic, stejně jako první čtyři, takže stoprocentní úspora. Šestý bude platit 20 korun místo 30 korun, ušetří 33 %. Sedmý bude platit 50 místo 70 korun, ušetří 28 %. Osmý pán zaplatí 90 místo 120 korun a ušetří 25 %. Devátý zaplatí 140 místo 180 korun, takže ušetří 22 % Desátý pán, nejbohatší, bude platit 490 místo 590 korun. Úspora 16 %.
Každý z těch šesti dotyčných na tom bude lépe než předtím a ti první čtyři mohou i nadále jíst zadarmo. Jak se ale vzápětí ukázalo, velké nadšení ten návrh nevyvolal.
„Takže já z těch dvou stovek zlevnění dostanu jen deset?“ křičel šestý pán, ukázal na desátého, nejbohatšího, a pokračoval: „A tenhle dostane hned stovku!“ „To je pravda!,“ křičel pátý pán, „já ušetřím jen deset korun, ale on desetkrát víc!“ „Opravdu, takže jemu stovku a mě jen dvacku!“ přidal se sedmý. Rozkřičeli se i první čtyři pánové: „A my nedostaneme vůbec nic? Jak k tomu přijdeme? Zase jsou na tom nejhůř ti nejchudší, jako vždycky!“
A všech devět se vrhlo na toho desátého a ztloukli ho. Příštího dne se desátý pán u oběda neobjevil. Nijak jim to nevadilo, prostě si sedli a jedli bez něho. Když došlo k placení, zjistili zajímavou věc. Všichni dohromady neměli ani na polovinu, kterou zrovna projedli. A pokud mezitím neumřeli hlady, tak se tomu diví dodnes.
V pozici ztlučeného pána se díky navrhovaným změnám objeví možná až 40 % daňových poplatníků. Jen budou muset dál k tomu stolu chodit a platit svou původní sumu, zatímco o slevu se rozdělí ti, co dosud platili málo nebo vůbec nic. Pokud si nenajdou restauraci na Kypru, Gibraltaru nebo Kajmanských ostrovech.
()